Tématika myslivecké nástěnky Komárov

15.01.2015 15:34

Pomozme
ochraně přírody na jaře.

Nastupující obnova života v přírodě, rašení a kvetení rostlin,
probíhající tok ptáků a kladení mláďat, to všechno jsou projevy, které naplňují
duši nejen ochránce přírody -myslivce, ale i ostatní vnímavé lidi pocitem
uspokojení nad tím, že jeho práce pro přírodu není zbytečná, ale naopak
záslužná činnost vedoucí k zachování všech nenahraditelných funkcí životního
prostředí. Protože příroda je majetek nás všech, měla by být i její ochrana
cílem nás všech. Bohužel se mezi námi vyskytují tací, kteří buď z neznalosti,
nebo ignorantství v tomto duchu nejednají.  Není jistě 
žádnou neznámou, že porušení kterékoliv ze složek ekosystému může vést k
jeho celkovému zhroucení a jestliže tedy člověk svojí civilizační činností mění
tyto podmínky, zcela zákonitě je povinností opět člověka vykonat všechno proto,
aby ekosystém na naší planetě byl i nadále životaschopný. A právě zde musíme
spatřovat hlavní smysl svojí činnosti.

S nástupem
nového života v přírodě musí každý z nás zaměřit proto svoji činnost
především na ochranu, pečovat o klid v přírodě, bojovat proti ztrátám na
mláďatech, zlepšovat životní prostředí, jeho úkrytové a vyživovací schopnosti,
neboť tímto významně zlepšíme životní prostředí i sami sobě. Čas přelomu jara a
léta je obdobím zrození nového života v přírodě. V červnu nastává čas
rodičovské péče o nové potomstvo. Tento věčný koloběh probíhá na zeměkouli
nepřetržitě od vzniku života na zemi. Člověk svou činností svět přetváří,
podmaňuje si čím dál tím více přírodu, ale zároveň působí svou činností i
negativně na své životní prostředí.

V červnu většina zvířat klade mláďata, objevují se vrhy zajíců, ptáci
krmí mláďata, bažanti a koroptve vodí kuřátka, na vodních tocích se objevují
kachňata. Na této mladých zvířatech dovedou dělat citelné škody, nejen lidé,
ale i dravá zvěř a
toulaví, nebo
volně pobíhající psi a kočky.

Kočky a psi žili, kdysi dávno ve
volné přírodě a byli zcela nezávislí na člověku. Přátelství mezi psem a
člověkem, nebo kočkou a člověkem z počátku přinášelo člověku především
materialistický prospěch.

Postupem času si lidé začali kočky pořizovat i pro svoji osobní potěchu jako
domácí mazlíčky,  neboť  zjistili, že pes a kočka je výborný společník.
Když se přeneseme do dnešní doby, nemůžeme si nevšimnout, že se neustále
zvyšuje jejich počet se všemi pozitivními ale i negativními důsledky. Ne
všichni si uvědomují, že jejich Micka nebo Azor jsou domestikovaní predátoři
lovci, jejichž lovecké pudy jsou velmi zachovány. Proto se o mně musíme starat
a zamezit jejich volnému pohybu v přírodě. Jinak proti nim nemají
právě se narozená mláďata žádnou šanci na přežití. I když se jim podaří krátkou
dobu unikat tak většinou dostanou silný zápal plic a nepřežijí. O zachování
klidu pořádku a rovnováze v naší přírodě musíme pečovat všichni. Že si váš
pejsek nebo kočička při volném pobíhaní v přírodě "pohrál" s nějakým
mládětem často ani nezjistíte. Ono však ve většině případů "hrátky" nepřežilo.

Tuto problematiku
řeší i naše zákony:

Na vlastníky psů a koček se vztahuje
ustanovení § 21 odst. 3 zákona o myslivosti, které jim bez výjimky zakazuje psy a kočky nechat volně pobíhat v
honitbě. Pes i kočka musí být na vodítku
. Možnost, aby se pes vzdálil z
vlivu svého vůdce, a to jen přechodně, se týká jen psů loveckých, slepeckých, zdravotnických, vojenských a služebních.

 Majitelé psů často argumentují, že je pes volně z důvodu výcviku.
Výcvik psů v honitbě však není dovolen. S odvoláním na zákon o přestupcích může
úřad za volné pobíhání psů v honitbě uložit pokutu až 5 000 Kč. Výslovné
ustanovení v tomto směru má § 10 odst. 3 provádějící vyhlášky. Není-li takto
povolen, je jiný výcvik považován za volné pobíhání psů v honitbě. Výcvik
loveckých psů

                                                                        
-2-

(ostatních pracovních plemen) v honitbě je
tedy možné provádět, ale jen s předchozím souhlasem jejího uživatele tj. našeho
mysliveckého spolku. nebo státní správy myslivosti. Co je to honitba? Je to většina území mimo intravilán obce, pokud
není trvale oploceno.

 Psa (kočku) lze usmrtit, za
splnění dalších podmínek, ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale
obydleného domu (nemusí jít o dům vlastníka psa). Trvale obydlený dům nemusí
být ve vesnici, může jít o samotu. Za trvale obydlený dům se nepovažuje chata
nebo rekreační chalupa, ale dům celoročně obydlený. Vzdálenost nelze měřit od
stodoly, hospodářských stavení. Vzdálenost 200 m je stanovena jako vzdálenost
psa (kočky) od obytné budovy. Nemůže to provést každý myslivec. V naší obci jsou to dvě osoby a to
myslivecký hospodář a myslivecká stráž. Ostatní by porušovali zákon se všemi
důsledky!
K těmto opatřením, se přistupuje jen v krajních
případech, kdy již nejsou jiná řešení. Převážně by se jednalo o zdivočelé psy a
kočky, o které se nikdo nestará a jejich odchyt není možný. Tato pro přírodu
vysoce  škodlivá zvířata, navíc bývají
velmi často přenašeči velmi závažných, i na člověka přenosných chorob jako je
vzteklina, leptospiróza, prašivina apod. Těmito chorobami se velmi lehce může
nakazit i Váš volně pobíhající mazlíček, který je může velmi rychle přenést na
Vás,po případě na Vaše rodinné příslušníky. Navíc volně pobíhající pes, který narazí např. na divočáka a ten na něho zaútočí, téměř vždy hledá záchranu u Vás
a přivede jej až k Vám. Je jenom otázka
štěstí, že divočák nenapadne i Vás. Potom
vznikají velmi nepříjemná, i život ohrožující zranění, zvláště u dětí.
 

Otázka volného pohybu psů v honitbách z
pohledu zákona je jedna věc. Otázka určité vzájemné tolerance a ohleduplnosti
je věc druhá. Buďme k sobě slušní a tolerantní. Ochránce přírody myslivce ,
pejskaře, chovatele koček, by měla spojovat láska k přírodě. Jdete-li se svým
psem do přírody, chovejte se tak, abyste vy i vaši svěřenci přírodu neničili,
zvířata nerušili a nehubili. Musíme se
přizpůsobit neúprosné realitě, že je musíme mít stále plně pod kontrolou.

Předejdeme  tak               zbytečným konfliktům, nebo
situacím, kdy může být pro našeho domácího kamaráda již pozdě a hlavně
nevratným škodám, jak na svém majetku, tak i na naší přírodě.

Neposlední
problém jsou tak zvaná opuštěná mláďata. V 99% tomu tak není. Nikdy je
nechytáme, nepřenášíme, ani jinak nezachraňujeme. Příroda si poradí
v tomto případě sama.

Když si
nevíte rady, kontaktujte nás myslivce. Rádi Vám poradíme.

Děkujeme Vám všem za spolupráci při ochraně naší přírody a přejeme
krásné chvilky v přírodě.

MC


Komárovští  myslivci.

                            Naše činnost se zaměřuje na ekologickou udržitelnost
životního prostředí zachování a ochranu přírody, krajiny, živočichů a rostlin
včetně péče o trvalý rozvoj těchto hodnot v katastru obce Komárov.

Snažíme vyvracet zakořeněnou nepravdu, že myslivci
chrání pouze to, co mohou později lovit.

Při své činnosti jsme takto systematicky propojeni
s řadou činností na úseku chovatelství, spolkové činnosti apod. a se to
v souladu s příslušnými právními peřdpisy, rozhodnutími a právními
pokyny správních orgánů. S těmito orgány úzce spolupracujeme při své
činnosti na úsecích ochrany přírody a krajiny, myslivosti , zemědělství  a lesnictví, výchovy mládeže a dalších.

Svojí činností a péčí zajišťujeme zlepšování
životního prostředí (revitalizaci krajiny), prosazujeme, zpřístupňujeme a
propagujeme na veřejnosti ochranu přírody i myslivosti zejména pořádáním akcí
v souladu se svým posláním. Myslivost, jak je zřejmé, není jen zábava, již
vůbec ne sport, ale poslání.Pro naplňování těchto úkolů využíváme ve 100 % svůj
volný čas, státní a jiné dotační programy.

Členové našeho spolku:

Oldřich Pištěk, vedoucí  úseku

Jiří Malý, zastupuje státní správu myslivosti  - myslivecká 
stáž.

Jaroslav Lisoněk

Petr Žeravík

Václav Seidl , finanční hospodář spolku

Jakub Horák                                                  
Podrobnosti na:

Jan Mlýnek                                      http://myslivcipohorelice.webnode.cz

A dále přespolní:

Bc. Veronika Coufalíková

Ing. Zuzana Dont Kábrtová

Mgr. Jaromír Kábrt, jednatel spolku

Ing. Cyril Mika, myslivecký hospodář mysliveckého
spolku

MC


§                     Střety vozidel se zvěří.

I při
největší opatrnosti se to může každému řidiči přihodit.

Jak v těchto
případech postupovat?

1.  
Sražené
zvěře se nikdy nedotýkáme, zvláště když je ještě živá. Může být pro nás
z mnoha důvodů nebezpečná.

2.  
Vzhledem
k tomu, že je způsobena škoda na cizí věci, je nutno povolat policii,
která má kontakt na myslivce, kteří jediní jsou oprávněni se zvěří dále nakládat.
Když nebudeme dále řešit svoji škodu, tato nepřesahuje ohlašovací částku a
další podmínky, můžeme kontaktovat přímo myslivce. V katastru obce Komárov
mysliveckou stráž tel. 775 276 763, nebo mysliveckého hospodáře tel. 731 118 762,
výjimečně i ostatní místní myslivce.

3.  
Jestliže
jsem na střet se zvěří pojištěn, je asi vhodné pořídit fotodokumentaci a postupovat
dle smluvních podmínek.

4.  
Jinak,
škody způsobené zvěří na motorových vozidlech, se ze zákona  N E H R A D Í.

5.  
V žádném
případě se nesnaž zvěř odvést. Jednalo by se o přestupek, po případě o trestný
čin.

6.  
Pro
ilustraci sazebník cen, se kterými potom pracuje Státní zastupitelství a
policie:

Srnec - 15 900,- Kč, srna - 14 100,- Kč, srnče -
13 900,- Kč, zajíc 3900,- Kč, bažant 3 100,- Kč, divočák
17 000,- až 22 900,- Kč, králík, liška, kuna, ondatra, 4 200,-
Kč.

Proto  POZOR ! Jezděme opatrně a předvídavě.

Š T A S T N O U   
C E S T U.

MC


Péče o volně žijící živočichyv zimě.

V zimním období jsou v našich
zeměpisných šířkách živočichové, kteří jsou na toto období většinou náležitě
uzpůsobeni. Ostatní na tuto sezonu často migrují do příhodnějších podmínek nebo
přezimují jinak. Ti, kteří zůstávají většinou žádnou speciální péči nevyžadují.
Přesto se někdy povětrnostní podmínky prudce zhorší tak, že musí člověk pomoci.
Teď jak, aby nenadělal více škody než užitku.

V případě volně žijícího ptactva,
používáme kolem obydlí, různě upravená krmítka, která zásobujeme kvalitními
semeny v různých směsích (slunečnice, proso, konopí - nikoliv mariánku,
mák, lněné semínko, řepku, pecky, naše druhy ořechů apod.) Semena dáváme do
krmítek volně nebo je zaléváme nesoleným sádlem, či lojem, do různých nádobek,
po případě zakoupíme takto již krmivo upravené . V žádném případě, nesmí být
toto krmivo, zkažené. Dříve, se v době zabijaček, ponechávaly pro
ptáky rozvěšené mastné zbytky.                  

 S ostatními volně žijícími živočichy jako
jsou zajíci, králíci, bažanti, koroptve, 
srnčí, daňčí, divočáci, dravci, je to složitější. Přikrmujeme kvalitním
senem , granulemi, obilovinami , můžeme použít suché rohlíky nebo chleba, nebo
různé lesní plody. V katastru naší obce máme za tímto účelem na vhodných
místech celou síť přikrmovacích zařízení - krmelců a zásypů. Na jiných místech,
bychom v dobrém úmyslu mohli způsobit škody. Například, kdybychom začali přikrmovat,
poblíž nově vysazených sazenic stromků, soustředíme tím zvířata do těchto míst
a ta nám potom zničí i tyto stromky a způsobí velké nevratné škody. Proto, je
nutná úzká spolupráce s odborníky - ochranáři - myslivci, kteří určitě
poradí, kde přikrmovat, čím a přikrmování, se ve vhodnou dobu, též
zúčastní.

 Rovněž nevratné  velké škody, zvláště při vysoké sněhové
pokrývce, náledí, apod.  způsobují lidé,
aniž si to často uvědomují, kteří při toulkách přírodou vstupují do míst mimo
cesty, nebo pouštějí psy na volno. Vystresovaná zvířata, jsou štvána,
energetické ztráty takto způsobené nestačí 
doplňovat - strádají, slábnou a často hynou. Potom vzniká paradox, že na
jedné straně volně žijící zvířata udržujeme v dobré kondici přikrmováním a
na druhé straně je rušením a štvaním hubíme. Upozorňujme proto všichni tyto
lidi na jejich nevhodné chování .       

Těšíme se na spolupráci.
                                                                            
MC

Pomozme
ochraně přírody na jaře.

Nastupující obnova života v přírodě, rašení a kvetení rostlin,
probíhající tok ptáků a kladení mláďat, to všechno jsou projevy, které naplňují
duši nejen ochránce přírody -myslivce, ale i ostatní vnímavé lidi pocitem
uspokojení nad tím, že jeho práce pro přírodu není zbytečná, ale naopak
záslužná činnost vedoucí k zachování všech nenahraditelných funkcí životního
prostředí. Protože příroda je majetek nás všech, měla by být i její ochrana
cílem nás všech. Bohužel se mezi námi vyskytují tací, kteří buď z neznalosti,
nebo ignorantství v tomto duchu nejednají.  Není jistě 
žádnou neznámou, že porušení kterékoliv ze složek ekosystému může vést k
jeho celkovému zhroucení a jestliže tedy člověk svojí civilizační činností mění
tyto podmínky, zcela zákonitě je povinností opět člověka vykonat všechno proto,
aby ekosystém na naší planetě byl i nadále životaschopný. A právě zde musíme
spatřovat hlavní smysl svojí činnosti.

S nástupem
nového života v přírodě musí každý z nás zaměřit proto svoji činnost
především na ochranu, pečovat o klid v přírodě, bojovat proti ztrátám na
mláďatech, zlepšovat životní prostředí, jeho úkrytové a vyživovací schopnosti,
neboť tímto významně zlepšíme životní prostředí i sami sobě. Čas přelomu jara a
léta je obdobím zrození nového života v přírodě. V červnu nastává čas
rodičovské péče o nové potomstvo. Tento věčný koloběh probíhá na zeměkouli
nepřetržitě od vzniku života na zemi. Člověk svou činností svět přetváří,
podmaňuje si čím dál tím více přírodu, ale zároveň působí svou činností i
negativně na své životní prostředí.

V červnu většina zvířat klade mláďata, objevují se vrhy zajíců, ptáci
krmí mláďata, bažanti a koroptve vodí kuřátka, na vodních tocích se objevují
kachňata. Na této mladých zvířatech dovedou dělat citelné škody, nejen lidé,
ale i dravá zvěř a
toulaví, nebo
volně pobíhající psi a kočky.

Kočky a psi žili, kdysi dávno ve
volné přírodě a byli zcela nezávislí na člověku. Přátelství mezi psem a
člověkem, nebo kočkou a člověkem z počátku přinášelo člověku především
materialistický prospěch.

Postupem času si lidé začali kočky pořizovat i pro svoji osobní potěchu jako
domácí mazlíčky,  neboť  zjistili, že pes a kočka je výborný společník.
Když se přeneseme do dnešní doby, nemůžeme si nevšimnout, že se neustále
zvyšuje jejich počet se všemi pozitivními ale i negativními důsledky. Ne
všichni si uvědomují, že jejich Micka nebo Azor jsou domestikovaní predátoři
lovci, jejichž lovecké pudy jsou velmi zachovány. Proto se o mně musíme starat
a zamezit jejich volnému pohybu v přírodě. Jinak proti nim nemají
právě se narozená mláďata žádnou šanci na přežití. I když se jim podaří krátkou
dobu unikat tak většinou dostanou silný zápal plic a nepřežijí. O zachování
klidu pořádku a rovnováze v naší přírodě musíme pečovat všichni. Že si váš
pejsek nebo kočička při volném pobíhaní v přírodě "pohrál" s nějakým
mládětem často ani nezjistíte. Ono však ve většině případů "hrátky" nepřežilo.

Tuto problematiku
řeší i naše zákony:

Na vlastníky psů a koček se vztahuje
ustanovení § 21 odst. 3 zákona o myslivosti, které jim bez výjimky zakazuje psy a kočky nechat volně pobíhat v
honitbě. Pes i kočka musí být na vodítku
. Možnost, aby se pes vzdálil z
vlivu svého vůdce, a to jen přechodně, se týká jen psů loveckých, slepeckých, zdravotnických, vojenských a služebních.

 Majitelé psů často argumentují, že je pes volně z důvodu výcviku.
Výcvik psů v honitbě však není dovolen. S odvoláním na zákon o přestupcích může
úřad za volné pobíhání psů v honitbě uložit pokutu až 5 000 Kč. Výslovné
ustanovení v tomto směru má § 10 odst. 3 provádějící vyhlášky. Není-li takto
povolen, je jiný výcvik považován za volné pobíhání psů v honitbě. Výcvik
loveckých psů

                                                                        
-2-

(ostatních pracovních plemen) v honitbě je
tedy možné provádět, ale jen s předchozím souhlasem jejího uživatele tj. našeho
mysliveckého spolku. nebo státní správy myslivosti. Co je to honitba? Je to většina území mimo intravilán obce, pokud
není trvale oploceno.

 Psa (kočku) lze usmrtit, za
splnění dalších podmínek, ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale
obydleného domu (nemusí jít o dům vlastníka psa). Trvale obydlený dům nemusí
být ve vesnici, může jít o samotu. Za trvale obydlený dům se nepovažuje chata
nebo rekreační chalupa, ale dům celoročně obydlený. Vzdálenost nelze měřit od
stodoly, hospodářských stavení. Vzdálenost 200 m je stanovena jako vzdálenost
psa (kočky) od obytné budovy. Nemůže to provést každý myslivec. V naší obci jsou to dvě osoby a to
myslivecký hospodář a myslivecká stráž. Ostatní by porušovali zákon se všemi
důsledky!
K těmto opatřením, se přistupuje jen v krajních
případech, kdy již nejsou jiná řešení. Převážně by se jednalo o zdivočelé psy a
kočky, o které se nikdo nestará a jejich odchyt není možný. Tato pro přírodu
vysoce  škodlivá zvířata, navíc bývají
velmi často přenašeči velmi závažných, i na člověka přenosných chorob jako je
vzteklina, leptospiróza, prašivina apod. Těmito chorobami se velmi lehce může
nakazit i Váš volně pobíhající mazlíček, který je může velmi rychle přenést na
Vás,po případě na Vaše rodinné příslušníky. Navíc volně pobíhající pes, který narazí např. na divočáka a ten na něho zaútočí, téměř vždy hledá záchranu u Vás
a přivede jej až k Vám. Je jenom otázka
štěstí, že divočák nenapadne i Vás. Potom
vznikají velmi nepříjemná, i život ohrožující zranění, zvláště u dětí.
 

Otázka volného pohybu psů v honitbách z
pohledu zákona je jedna věc. Otázka určité vzájemné tolerance a ohleduplnosti
je věc druhá. Buďme k sobě slušní a tolerantní. Ochránce přírody myslivce ,
pejskaře, chovatele koček, by měla spojovat láska k přírodě. Jdete-li se svým
psem do přírody, chovejte se tak, abyste vy i vaši svěřenci přírodu neničili,
zvířata nerušili a nehubili. Musíme se
přizpůsobit neúprosné realitě, že je musíme mít stále plně pod kontrolou.

Předejdeme  tak               zbytečným konfliktům, nebo
situacím, kdy může být pro našeho domácího kamaráda již pozdě a hlavně
nevratným škodám, jak na svém majetku, tak i na naší přírodě.

Neposlední
problém jsou tak zvaná opuštěná mláďata. V 99% tomu tak není. Nikdy je
nechytáme, nepřenášíme, ani jinak nezachraňujeme. Příroda si poradí
v tomto případě sama.

Když si
nevíte rady, kontaktujte nás myslivce. Rádi Vám poradíme.

Děkujeme Vám všem za spolupráci při ochraně naší přírody a přejeme
krásné chvilky v přírodě.

MC




 


Kontakt

myslivcipohorelice Pohořelice, Školní, č.p. 35
763 61 Napajedla
IČ : 4847214
hospodář:731118762,577944592,
jednatel :605777489
předseda:605563126
myslpohkom@seznam.cz